Klanový dom Hyakishi klanu

*vypadáš příliš křehce na to abych ti tak neříkal* Zasměju se *A navíc ... já tě nepodceňuji... jsem si vědom, že určitě budeš silná*

*zavrčím niečo ako nadávku..* prečo si myslíš že vyzerám krehko?! *poviem trochu nazúrene*

*gaah* povzdychnu si, protože nerad vysvětluji proč mi mi něco nějak připadá *Prostě tak vypadáš ... ale věřím, že taková nejsi* stále se vesele usmívám

*zahryznem sa mu do pleca dosť silno.. * ale nehovor mi tak! *zavrčím na neho ale nepúšťam ho zo zovretia*

trochu syknu bolestí, protože jsem to nečekal *No dobře ... nebudu tě už provokovat* říkám znovu s úsměvem *a s tím kousancem mě nedostaneš ... jsem zvyklejší na mnohem větší bolest*

Já vím.. ale to bolo jen tak *zamrmlem ešte stále nevrlo a pomaly ho pustím* ale už nič také, že som krehké dievča!

*nebudu ti tak říkat ... ale*zlomyslně se usměju a podívám se na ní*stále pro mě budeš křehká dívka* Avšak tentokrát jsem připraven na uhnutí před jejím útokem

*zavrčím niečo a vykrútim mu ruku v takej rýchlosti, že nemal čas zareagovať.. pritlačím ho tvárou o zem*

Zasměju se nad svojí smůlou *dobrej pohyb ... ten jsem nečekal*

Mám omnoho aj lepšie chmaty.. *uškrniem sa* Taijutsu ma síce učili, ale najviac si pamätám chmaty a tie dobre využívam..

*Výborně* pochválím ji avšak jak jsem přitisknut k zemi tak nevidí, že mi zrudlo bělmo očí*Hodláš mě k zemi tisknout dlouho?*zeptám se s úsměvem, poté využiji zvýšení mé síly a více méně bez problému se začnu zvedat

*pustím ho napokon, lebo sa mi ho nechce držať pri zemi dlho.. posadím sa a povzdychnem si*

*Výborně nemusel jsem použít svou sílu* řeknu a podívám se na ni ještě s rudýma očima, avšak během chviličky se mi oči vrátí do normálu

*všimnem si záblesku rovnako, ako znova anomálie chakry..* povedzme že dlhé držanie pri zemi nie je práve najvhodnejšie *založím si ruky na hrudi*

Pokrčím rameny *stejně jsem nehodlal tak dlouho zůstat*řeknu s úsměvem a protáhnu se *Tak vyrazíme někam?*

a kam by si chcel ísť? *opýtam sa ho a vystriem, trochu mi svaly stuhli*

*Někam do přírody, kde nebudou lidé*zamyslím se *jo to by bylo ideální*

tak dobre *prikývnem..* až na to, že lesov je tu veľa *zasmejem sa*

usměju se*v tom případě půjdeme co nejdál od lidí* znovu se protáhnu

no dobre.. tak navrhuješ kam? okrem toho že do lesa a čo najďalej od ľudí? *natočím hlavu na bok nechápavo ako pes*

pokrčím rameny *sice jsem doufal, že nějaké místo navrhneš ty ... ale můžeme využít mého přivolání a nechat mého vlka vést cestu*

Tak dobre.. *postavím sa a trochu povystieram, zoberiem katanu a priviažem si ju na pás.. * ideme?

*Jop můžeme jít*souhlasím a vyjdu ven před klanový dům *Kuchiyose no Jutsu* v oblaku kouře se objeví můj věrný kamarád *Tak se znova vidíme*příjdu k němu a poplácám ho po hlavě *Uhm* čekám až si Alex nasedne

*vyjdem za Nerom, obujem si čižmy, skontrolujem či mám katanu a vyšvihnem sa svižne na vlk..* ahoj vlčku.. *poškrabkám ho za ušami*

*Takže připravená na cestu?* zeptám se, abych se ujistil, že můžeme vyrazit