Monument Hokagov

*Stojí před monumentem Hokage, opřená o strom a upřeně sleduje vytesané tváře. Občas jí pohled sklouzne i ke tváři sestry.*

*přiběhne pod tváře a všimne si podoby poslední hlavy s Ayame* hokage? *řekne si ale uvědomí si že ona nemůže být hokage, běží nahoru*

*Moc často se na Namine nedívá, protože její tvář zná nazpaměť a navíc ona jediná z nich zatím žije. Uvědomí si, že ona sama by nechtěla být vytesána do skály a všem na očích.*

*běží po těch dřevěných cestičkách nahoru ale všímá si že tu Ayame, jak řekla ta ženská není*

*Zatím netuší, že Sugoky přišel. Na sobě má kraťasy a tričko. Zívne.*

*rozhodne se vyběhnout po té skále, běží tak aby nenarušil obličej žádného z kagu, vyběhne na vrchol a tady si všimne jak je vysoko, podívá se na konohu a s úžasem mu spadne brada,prohlédne si vesnici a pak se podívá pod sebe, protáhne se* není tu *řekne si a podívá se do oblak, pak na tu kytku co utrhl, je opravdu krásná*

*Všimne si někoho, kdo běží v jejím zorném poli po skále, kde jsou obličeje Kagů. Doběhne pod skálu a jde nahoru po ní, blížíc se k Sugokymu.*

*podívá se pod sebe kde vidí pár dalších květin, natrhá je k té jedné krásné, díví se jaký má smysl pro detail, cítí že se někdo blíží*

*Přijde k tomu člověka a všimne si hnědých vlasů, no ještě neví, že je to Sugoky a ani ji to nenapadne.*

*trhá květiny dál až si všimne nohou, podívá se nahoru a zjistí že je to ona, není mu vidět do obličeje , rozzáří se mu obličej*

*Všimne si změny výrazu v jeho obličeji a povytáhne obočí. Neví, kdo to je, ale je zaražená. Trochu zalituje, že šla k nějakému člověku a navíc jemu naproti.*

*ani nepozdraví a zvedne ruce nad hlavu, drží tam ty květiny, dlaně má tak aby si je mohla vzít*

He? *Podívá se na toho chlapce a spojí ruce za sebe, ale potom se podívá na květiny. Nechápavě se na něj podívá, no potom dál civí na květiny.*

nelíbí se ti Ayame? *zeptá se a kouká jí při tom na nohy*

Sugoky? *Vyhrkne ohromeně a usměje se. Vezme si květiny a kouká na něj.* Nejsi náhodou z Iwy? *Zeptá se potom.*

*narovná se* jo *usměje se a poškrábe se na hlavě* ale říkala si že se chceš zase sejít tak jsem tu *kecá protože se sem dostal náhodou když zabloudil, až ted mu to příjde blbý,zamyslí se a prohlídne si jí* sluší ti to *usměje se a zavře hnědé oko, vypadá to jakoby na ní mrkl, podívá se na sebe a nosí furt to samé protože je chudý, povzdychne si*

*Usměje se.* Díky, tobě taky, *odpoví a všimne si, že zase zavírá jedno oko. Líbí se jí ale, že jeho oči mají každé jinou barvu.* Jo, to jsem říkala, *odpoví potom. Při jeho poznámce o tom, že jí to sluší, trochu zčervená.*

*nikdy holce nic nepochválil tak neví jestli to že se červená je dobře nebo naopak, trochu ho to zmate* konoha je o hodně hezčí jak Iwa! jen stráže u brány na mě koukali jak všichni v Iwa.. *zatváří se smutně* určitě musím ochutnat místní ramen *sáhne si na kapsu a zjistí že u sebe nic nemá, začervená se*

Možná proto, že tě neznali, *opáčí, protože si není vědoma toho, proč by na něj jinak stráže mohly koukat.* Jestli chceš, můžu ti Ichiraku ukázat. Chodím tam na většinu jídel, i když moc často do restaurací nechodím. Snažím se co nejvíc vařit sama, ale ne vždy se mi to povede. Potom je lepší zajít si do Ichiraku, *zazubí se.*

*naslouchal a kýval hlavou* vaříš? a co například? *zakručí mu v břiše protože 5 hodin bloudil v lese* já umím vařit, musel jsem se to naučit protože mě na vedení nic nepřipravili, musel jsem sám z toho co mi dali *vzpomene si na plesnivej chleba a oklepe se*

Nevím... Kuchařka a knížky zaříděj vše, *pokrčí rameny.* Docela dost věcí, *dodá potom. Trochu posmutní.* Mně vždy vařili sourozenci nebo strýček, *řekne zamyšleně.*

máš velkou rodinu? *zeptá se, asi protože ho napadlo že on nikoho nemá, sedne si na zem a přemýšlí, podívá se na květiny a doufá že se líbí*

Měla jsem, *přisvědčí.* Chvíli po mém narození matku, otce a tři sourozence. Ale jen chvilku. Pak zemřela matka a otec se obětoval, *povzdychne si, no ještě nevyjmenuje Shina s Hideakim, kteří zemřeli později.*

*zatváří se smutně* víš co? počkej tady nebo někde já si tě pak najdu, pro něco si skočím domů *usměje se a chce jí obejmout ale na to nemá gule, zamává jí a maže k bráně a dom*