Kancelář Mizukageho

*otvoril potichu dvere a klakne si* Dobrý deň Mizukage-sama mám pre vás celkom dôležité informácie.. skutku aj mňa zarazilo keď som to zistil.. *povie a čaká na Rina kým vstúpi* Ale ešte pred tým sa vás chcem niečo opýtať.. Viete niečo o modrej noci ? *po týchto slovách sa mu pozrie do očí a vidí že je celkom unavený a potom znova sklopí zrak*

*Vstúpim do miestnosti a pozriem sa na mizukageho.Dúfam,že pozná udalosti o modrej noci kvoli tomu všetkému vysvetlovaniu.Nechce sa my to znova vysvetlovať.Stačilo by my aj ak by vedel čo i len trochu,ale mizukage vypadá dosť unavene,tak neviem či sme ho nezobudili.Človek nikdy nevie.Čakám na jeho odpoveď na Itamiho otázku o modrej noci*

*Pozvedne k těm dvoum, kteří za ním přišli.* Eh něco málo vím. Ale spíše úplné minimum. *Odpoví Itamimu na otázku a následně se podívá na Rina a poté zpátky na Itamiho.* Jen tože byla zničená část Kirigakure *Dodal ještě a odložil životopis jednoho ze shinobi.*

*prestal klačať a pozrel sa mu priamo do očí* V tej noci bol ten démon zapečatený do jedného chlapca po ktorom sme pátrali.. a je to presne ten koho ste mi zverili *pozrie sa jedným okom na Rina* Teraz vy sami musíte zhodnotiť čo s ním bude ďalej..

*Trochu ma zarazí že po mne pátrali a ak mám povedať pravdu asi som nemal o tom Itamimu hovoriť.Čakám čo asi povie Mizukage.Ja sa pozerám von oknom a vidím že prší.Náladu už ttak nemám moc dobrú a dážď to len zhoršuje,ale stojím tam bez jediného slova a čakám ako sa to vyvynie*

*Poslouchá ho a sleduje je oba. Svými tmavě černými oky je sleduje a poté jen mírně pozvedne jedno obočí* Nějak nechápu co bych měl hodnotit? nebo spíše co se ode mne nyní žádá *Poví s klidem a stejným výhružným hlasem jako mluví vždy*

*sklopí hlavu a znova sa na neho pozrie* Chce aby som ho trénoval k ovládnutiu démona.. a ja som sa chcel vás predom spýtať či by to bolo možné.. svoj názor ku tomu radšej vravieť nejdem a tak isto chcem vedieť či chlapec bude môcť opúšťať vesnicu teraz keď to o ňom už vieme ? *spýta sa a pozrie sa na Rina*

*Som celkom rád že to mizukage moc nerieši,ale na mojej nálade to nič moc nemení a je to aj vidieť na mojej tvári,že z počasia som podráždení,ale stále sa neozývam a čakám čo povie mizukage.Ale je tu jedná možnosť ako by som ho ovládol do týždňa,ale mizukage ma na týždeň nepustí z vesnice,tak som radšej stále ticho*

hmm *Zamrčí a zamyslí se a chvíli mlčí.* No určitě né déle jak na jeden den a kdyby to mělo být déle tak s týmem či nějakým dozorem *Odpoví mu zamyšleně a trošku se otočí a podívá se ven. Rozhodl se vyzkoušet své Kekkei Touta a tak začal soiustředit nějakou chakru aby se déšť uklidnil a mraky zmizely. COž chvíli zabralo, no začalo po chvíli svítit slunce.* A mám pro vás oba misi. *dodal ještě*

Hm.. ? *povie a pozrie sa znova na Mizukageho a na vonkajšie počasie, nechápe to ale necháva to tak a povie iba ku tomu* Chápem.. ďakujem za pomoc.. *povie a počúva teda tú misiu* "Misia by už bodla.. nebola už niekoľko dní.. bývala Mizukage dávala misie každý deň.."

*Počúvam vás a keď mizukage povie niečo o misii tak sa trochu usmejem.Stále sa pozerám von oknom a keď mraky po chvíli zmiznú,tak sa my trochu zlepší nálada a potom sa pozriem na mizukageho a čakám čo to bude za misiu*

*Podívá se na ně a poté se pohodlněji opře o opěradlo židle a usadí.* Je to těžké a životu nebezpečné, takže pokud máte strach tak můžete rovnou odejít *Poví a následně se zvedne a přejde ke gauči u kterého nechak Chakuto. Zvedne ji a poté trošku vysune z pochvy a podívá se na její ostří. Následně ji zasune zpět a připevní dozadu za pas.* Je na vás či půjdete nebo ne.

Bojoval som 2 krát vo vojne Mizukage-sama.. každý deň som videl umierať ľudí.. ale keď vodca povedal že to máme urobiť tak sme to museli urobiť.. tak isto ako keď ste teraz povedali že máte pre nás misiu.. nemôžem odmietnuť.. *povie nabudene* Pomôžem vesnici, kagemu za cenu života.. *usmeje sa*

To si myslíte,že ja len tak z niečoho vycúvam? To sa mýlite*Poviem a potom sa usmejem a čakám čo je to za misiu.Vypadám dosť nadšene a nabudene.Prúdi mnou sila a nedočkavosť z misie.Po dlhej dobe mám misiu*

DObře *Přikývl jemně když oba souhlasili a těšili se na misi.* Tentokrát půjdu s vámi *Pověděl načež si oblékl plášť mizukageho a nasadil na hlavu klobouk.* Vyrážíme ihned *Dodal ještě a následně otevřel dveře a čekal až ti dva výjdou.* Jdeme do země démonů *Dodal ještě*

(přesun brána.. napište ještě oba jeden post tu a pak u brány.)

Hai ! *povedal a otvoril si okno a premenil sa na vrany ktoré začali besne krákať a vrany idú veľmi rýchlo ku bráne*

Hai a mizukage-sama? Gomene za to predtým*Poviem a mámna mysli naše prvé stretnutie a ja vyskočím von oknom a urobím jedného klona,ktorého pošlem domov po fuuma shrikeny a pár sendvičov,ktoré som urobil ráno a ja medzitým idem ku bráne*

*Příjde zpátky do kanceláře, kde už čeká jednotka ANBU, která mi otevře dveře. Poté vejdu tedy do své pracovny a usadím se. NAčež mi začnou něco vykládat.*

*Vedela, kam má mieriť, ostatne by si to zistila bez problémov aj podľa chakry, keby tam náhodou Mizukage nebol, ale bol, cítila ho tam. Vyliezla schodmi hore až pri kancel, kde to dôverne poznala,* Zmenilo sa to tu.. *prehodila, pričom rukou zaťukala na dvere a vyčkávala.*

*Když po delší době někdo zaťukal, on už s jednotkami ANBU skončil a tak si uklidil stůl, přičemž je poslal prč a následně se řádně usadil. Svoje věci si při příchodu pověsil na háček a tak byl jen v černém trčiku s krátkým rukávem a černých kalhotech.* Dále *Vyzval mírně výhružně a chladně jako vždy. Tedy tak jak mluvil normál*ně pro něj

*Chytila kľučku a stlačila ju smerom dole. V celku ju zarazilo, že nemá ochranku pred budovou alebo rovno pred kanclom, ale to nemala ani ona. Zrejme si títo mladí vodcovia moc veria. Zatlačila na dvere, ktoré otvorila a vzápätí ich za sebou zavrela keď už bola vo vnútri miestnosti,* Zdravím, Mizukage.. Neruším?..

I já vás zdravím. *Pozdravil ji načež se postavil jak bylo ve slušnosti když vcházela dáma a jen lehce zavrtěl hlavou.* Nerušíte *Odpověděl na její otázku, přičemž jemně rukou naznačil na židli na druhé straně stolu* Prosím posaďte se Hokage *Dodal k tomu gestu a čekal až si sedne a poté se posadil i on.*

*Pozrela na stoličku, ktorá bola na druhej strane stola oproti Mizukagemu. Zavrtela hlavou,* Netreba byť taký formálny.. *pohľad stočila na gauč, ktorý bol po jej pravici a tam si sadla. Oprela sa o operadlo, prehodila nohu cez nohu a urobila si pohodlie.*

*Na její reakci jen pokrčil rameny a usadil se tedy* Co potřebujete Hokage? *Optal se jí, přičemž si jednu ruku položil na stůl a podepřel si jí rukou. To, že řekla že není potřeba býti tak formální ho poněkud zaujalo a tím pádem ho zajímalo o to více sčím vlastně přišla.*

Pri vašej návšteve Konohy ste chceli niečo prebrať, ale museli ste odísť.. Tak ma zaujíma, čo to bolo.. *jednu ruku prehodí cez operadlo a druhú necháva volne položenú na svojo stehne. Pri rozprávaní behá očami po kancelárii a až na konci sa pozrie a neho.*