Lesy údolia konca

Pokrčím rameny *nemám teď nic na práci* zamyslím se *avšak pokud chceš někam jít tak tě rád doprovodím* mám pocit že mi něco tají, ale je mi to jedno

Hm.. ešte niečo, nie si hladný? *poškrabem sa na hlave a obzriem*

Zamyslím se *no když jsi to teď zmínila ... jo mám hlad* usmívám se

Fajn, tak pozývam *uškrniem sa* Len budeme musieť zájsť do Iwagakure, ak ti to nevadí.. *postrapatím si ofinu a premýšľam, ako sa tam najrýchlejšie dostať bez môjho verného draka*

*to nemohu odmítnout* usměju se a něco mne napadne *Kuchiyose no Jutsu!* v oblaku kouře se objeví velký černý vlk *myslím, že takhle tam budeme rychleji ... Uhm jen.. nevím kudy do Iwagakure* usměju se

Hele vlčeeek! *zatvárim sa :3 vlkov mám rada, snažím sa vlka pohladiť.. samozrejme asi ten vlk vycítil zo mňa Gobiho, vlčieho 5-ocasého démona* Tak ťa budem navigovať *uškrniem sa a hladím vlka*

*lehni* zavelím a vlk si lehne *tak nasedej*přistoupím blíž k vlkovi a čekám až se Alex posadí jako první

Nemusel si mu to prikazovať.. *poznamenám* Jazdím aj na horšom *zasmejem sa, ale viac neprezradím, vlkovi naznačím, nech trochu sa nadvihne a on tak spravím, vyskočím svižne na neho*

Pohladím vlka po čumáku a sednu si na vlka za Alex *Tak mužem jet?*

Uhm.. *prikývnem a očakávam, že vlk prudko vyrazí, nedržím sa ani srsti, len proste sedím*

Vlk se ohlédne na náklad na zádech a poté vyrazí

(Reštaurácia Barbeque v Iwe)

Zase se ztratím někde v lese. "Měl bych se sem přestěhovat, jsem tu častěji, než doma," zamručím trochu otráveně, protože nemám co dělat

*Pomalu bezcílně prochází lesem v údolí konce. Nemá co dělat, ale vlastně ani nechce nic dělat. Dívá se do země a ani by si nevšimla, kdyby kolem ní někdo prošel.*

Projdou těsně kolem sebe. Málem by si jí ani nevšiml, kdyby mu to nepřišlo trochu divné, tak otočí hlavu k ní, avšak stále pokračuje v chůzi. Zastaví ho až strom, který se před ním zničehonic objevil

*Nevšimne si ho a zamyšleně pokračuje dál, chvíli na to si dá ruce do kapes, takže pokračuje trochu pomaleji. Na chvíli zdvihne hlavu, aby nenarazila do nějakého stromu, ale to už je Haru za ní.*

Otočí se za ní s rudým obličejem od rány, pozoruje ji. Když už se mu začíná ztrácet z dohledu, zavolá za ní. "Ehm, počkej," vzápětí si zacpe rukou ústa, protože zase lehkomyslně, nevěděl, jestli je dobré ji rušit v procházce

*Někdo zavolá, ale dlouho nemá ponětí, že to může být na ni. Proto pokračuje, ale potom jí dojde, že tu moc lidí asi nebude. Rozhlédne se a jediný, koho tu vidí, je ten muž.* Etooo... *Zamumlá si pro sebe a udělá pár kroků k němu. Nehodlá být tím, kdo začne rozhovor.*

První, čeho si všimne, je její věk. Je poměrně mladá, takový puberťák, to ho trochu vyvede z míry. "Ehm...ahoj," řekne prostě, hned na to by se nejradši praštil za tak jednoduchý pozdrav

Dobrý den, *odpoví na pozdrav a pokusí se o úsměv, no vypadá to spíš dost nervózně. Všímá si, že je o dost starší než on a tak možná až příliš okatě nervózně přešlápne.*

Všimne si, že i ona je poněkud nervózní, a tak se mu trochu uleví a uvolní se. Přesto však je stále těžké pokračovat v rozhovoru. "Jak...se máš?" zeptá se a prohrábne si vlasy

*Během toho, kdy mluví dál, blýskne očima po čelence a hledá ji. Potom si jí všimne a v duchu si oddechne - není pro ni nebezpečný. Dále si všímá jeho rudých vlasů.* He? *Neví, proč jí tu zastavil cizí shinobi, který se jí ptá, jak se má.* Dobře, *pokusí se osmělit, ale nějak jí to nejde.*

Pomalu si začíná zvykat na její přítomnost a začne se chovat víc v pohodě. "Tedy, procházel jsem se po lese a celkem mě překvapilo, že jsem tu na někoho narazil. Tohle je zřejmě oblíbené turistické místo, potkal jsem tu už spoustu lidí v posledních dnech. Tebe ale ne. No...mohu se zeptat na jméno?"

A... Ayame Kobe, *odpoví potom a už se usměje upřímně.* No... Nevím, moc často sem nechodím. I když pravda je, že hodně často chodím mimo vesnici. Jste z Kumogakure, že? *Zeptá se potom.*

Přikývne, sice má raději označení Mráčkov, který se snaží všude rozšířit, ačkoliv se to moc neuchytilo. "Moje jméno je Haru, kdyby tě to zajímalo. V poslední době jsem tu často, ale v tomhle lese se vůbec nevyznám. Mám hodně špatný orientační smysl."