Údolie smrti

Hlboký kaňon, kde tečie už len maličká rieka.. zem je tu čierna z neznámych dôvodov

*tu pristane Izidor po dosť dlhom lietaní.. zoskočím z neho, kým on pije z riečky.. obzerám sa, kde to sme, napokon si sadnem na zem a zaškvŕka mi v bruchu.. nejedla som nič dlho.. povzdychnem si*

*ležím a pozorujem oblohu, Izidor si išiel niekam do tieňa ľahnúť, aby nabral síl na ďalší dlhý let..*

Pomalým krokem dojdu ke kaňonu. "Tak jsem tu...sice sem asi nikdo nebude chodit, ale pro mě to bude dobré," zamumlám pro sebe a pak prostě skočím dolů. Za letu se mi vyhrne veškeré oblečení nahoru, což vypadá opravdu komicky. "Blbé volné oblečení," držím si triko, aby nelétalo a teprve tehdy si povšimnu, že tam nejsem sám. "Alex?" podivím se, vytáhnu katanu, zabodnu ji do stěny a pak už jen zpomaluji, jak katana brzdí. Přestanu padat kousek nad zemí, seskočím dolů a katanu zastrčím do pochvy. "Asi na sebe hold máme štěstí...nebo neštěstí, to je jedno," pomalu jdu k ní

*zaspala som, takže som nejak Harua nepočula.. Izidor len na neho pozerá, že čo tu aj on robí*

Všimnu si, že ona spí a tak rovnou zamířím k drakovi. Prohlídnu si ho a pak se usměji. "Nazdárek, dráčku," pozdravím ho a lehce se ukloním, zdvořilost

*Izidor vyfúkne na neho horúci dych, ako pozdrav.. postaví sa a ide ku mne.. štuchne mi do boku chvostom, čo ma preberie.. posadím sa prudko..* Čo zas? *vyletí zo mňa podráždene*

Když vidím, kam míří, na tváři se mi objeví vyděšený výraz. Když uvidím, jak ji probere, jen se zajíknu a pomalým krokem mířím pryč. "Neměl jsi ji budit, neměl jsi ji budit!" mumlám si pro sebe ve snaze utéct, než se plně probudí a vylije si své podráždění z náhlého probuzení na mně

*zacítim Haruovu chakru.. podráždene si povzdychnem* Haru! *zakričím na neho a postavím sa.. ale najprv sa otočím na Izidor a začnem mu nadávať*

Zastavím se uprostřed pohybu? "A-ano?" zašeptám sotva slyšitelně a otočím se k ní s takovým nepovedeným neutrálním výrazem

*prestanem nadávať drakovi.. nadýchnem sa zhlboka a pozriem na Harua* Čo ťa sem privádza?

"Říct podivný hlas asi nezní zrovna nejlíp, co?" vydám se zpátky k ní, když už nemám tu šanci utéct, tedy, utéct a být nezpozorován

To je trocha blbosť, že podivný hlas.. ty máš skorej zvyk sa stratiť na miesta, ktoré poznám *založím si ruky na hrudi a pozorujem ako ide ku mne*

"Inu, tady to poznám i já...a sem se dostanu kdykoliv, když chci," povzdechnu si a posadím se kousek od ní. "Je divné, když se mi zjevila osoba, která by neměla existovat?"

Záleží od toho ako to myslíš? *pozrela som na riečku a znova si obzrela kaňon*

"Řekněme...bůh?" vyslovím to nahlas a pak už se jen pousměji nad tím, jak debilně to znělo

Je to možné? *pokrčím plecami a tiež sa posadím* Nikdy nevieš čo sa ti zjaví

"Připadám si jako idiot...ještě k tomu mé Kekkei Genkai...asi si pořídím nějakou ceduli, kde bude napsáno: Tento idiot mluví s bohem," zasměji se a pak poškrábu na hlavě. "Prý mu mám postavit chrám."

Tak postav a uvidíš čo sa stane.. *zasmejem sa na jeho hláške* A ak si ty idiot čo som ja? rozumiem reči démonov..

"Já mluvím s katanami," snažím se ji trumfnout, i když je to celkem chabé. "Pokoříš to?"

Jo.. *prikývnem* Démoni, draci.. vlastne všetko živé čo je v Krajine démonov, dokážem s tým komunikovať *vyplazím mu jazyk* No to je jedno.. ja si ešte znova schrupnu.. *odídem do tieňa, kde leží Izidor a tam pri ňom znova zaspím*

Príde do údolia a obzerá sa okolo, v dialke si niekoho všimne. Tak radšej nejde k nim, ale je od nich daleko asi 100 metrov, kde si sadne pod tieň stromu.

"Uaaa!" zakřičím ze spánku, trhnu sebou a proberu se. Prudce se posadím a dívám se kolem. "Já zaspal?!"

*spokojne ešte spím si pri Izidorovi*

Letí vzduchom keď si všimne čierneho miesta.. o tomto mieste som už počula..žeby to bolo ono? zaujalo ju to a preto sa rozhodla priblížiť..keď zletela nižšie, všimla si tam niekoľko ľudí..oddychovať na takomto mieste? začudovala sa k tomu, keď si všimla niečo zvláštne..čo to?.. rozhodla sa ísť ešte bližšie a preskúmať to..asi 200 metrov od nich sa začala zhmotňovať v korune stromov..