Údolie smrti

Zmateně se podívám na dračici, ta jen protočí oči. Potlačím úsměv a dojdu ke Kaede. "Asi by už byla škoda ji budit," vezmu ji do náruče, zblízka si ji prohlédnu a pak hned zamířím k chrámu. Vlezu dovnitř dveřmi, položím ji někam do rohu a pak vyjdu ven za dračicí, naskočím na ni a letíme k nejbližšímu lesu. Po chvíli se vrátíme s větším množstvím mechu na podestýlku, seskočím dolů a vlezu do chrámu s tím, že ji nenechám spát ne zemi. Vytvořím lůžko z mechu a přenesu ji tam. "Měl bych ji něčím přikrýt, doufám, že v lese najdu nějakou chlupatou zvěř," odejdu z chatky a vyrazím znovu do blízkého lesa, tentokrát pěšky. Chvíli bloudím po lese, dokud nedorazím do doupěte nějakého zvířete, napadnu ho ve spánku a zardousím ho. Připomíná to medvěda, jen je to menší. Odtáhnu mršinu lesem zpátky do údolí, kde ji za pomoci katany stáhnu z kůže a zbytek předhodím dračici jako noční svačinku. Zabalím se do kůže a zjistím, že hodně hřeje, sice trochu kouše, ale to moc nevadí. "Snad to bude stačit," zamumlám, když zjišťuji, že na tomto místě jsou chladné noci. Dojdu zpátky do chatky a zamířím si to ke spící dívce. Přikryji ji kůži, narovnám se a pak se zazubím. "Hihi, mám novou kamarádku," zaraduji se a odejdu za dračicí. Ta mezitím sežrala celou tu mršinu, jen kosti zůstaly ležet opodál. Dojdu k ní a pohladím ji mezi nozdrami. "Vyspinkám se u tebe, pokud ti to nevadí," usměji se a lehnu si k jejímu boku. Turambar mě přikryje křídlem a schoulí se. "Dobrou, krásko," popřeji jí a odpovědí mi je jen souhlasné zamručení. Po chvíli oba usínáme

*Probudím se uprostřed něčeho dřevěnýho, v noci jsem nic takovýho neviděla, takže jsem mírně zmatená. Rozlámeně si sednu a opřu se o zeď* Mech? *Povím si zmateně a jsem ještě zmatenější když zjistím co mi bylo večer přikrývkou, chytím se za hlavu, protože to je teďkom zdroj mojí největší bolesti. Zřejmně jsem se sebou musela někde praštit, ale vůbec si nepamatuji co se stalo předtím, nebo to jak jsem se dostala sem. Rozhodnu se vyjít s tohoto dřevěnýho "Domu" nebo něčeho co to má v budoucnu představovat. Vyjdu dveřmi, které jsou přímo naproti mě, vytáhnu si z kapse 2 obvazy, jeden si namočím ve vodě a přiložím si ho k bolestivému místu a drůhým si jej připevním k hlavě. Rozhlédnu se po okolí a uvidím velkýho černýho draka, v tom se mi to vybaví..co se včera asi stalo, jdu potichu blíž a pod jejím křídlem uvidím spát Harua. Chvíli jej pozoruji, pak se přesunu ke stromu naproti oboum spícími "bytostmi" a čekám kým se neprobudí*

Dračice, kterou probudila jen přítomnost člověka, odkryje své křídlo a sluneční paprsky mi i přes víčka podráždí oči. Instinktivně si zakryji oči rukou, přičemž mě tenhle pohyb probudil. Posadím se, otevřu oči a zvykám si na světlo. Promnu si oči, chvíli jen sedím a pak vyskočím na nohy. Zavětřím ve větru, jak to mám po ránu zvykem a zjistím, že Kae je už vzhůru. Pohlédnu jejím směrem a dívám se, jestli už zaregistrovala, že jsem vzhůru

Yo! *Zvednu ruku a zamavánám tobě i dračici. Stále ale zůstávám na svém místě opodál, jelikož se ještě děsím toho zvířete za tebou* Asi jsem sebou hodně praštila, že? *Zaptám se, když si znovu chytím na bolavou hlavu*

Zvednu ruku a vztyčím prst, postavím se do pozoru, najednou sebou seknu na zem přinejmenším stejně, jako ona včera. "Nějak takhle," pomalu si zase stoupnu, držím se za hlavu. "Celkem to bolelo."

*Facepalm* Stačila by mi odpověď ano/ne *Ušklíbnu se a taktak v sobě udržím smích, nakonec ale podlehnu a začnu se hlasitě smát*

Překvapeně se dívám na svou ruku a zamrkám. Divím se, že mě to příliš moc nebolelo a co to přitom udělalo s ní. Pustím to z hlavy, podívám se na ni a také se rozesměji. "Jo ták, já že chceš názornou ukázku."

Netřeba, po tomhle budeš mít v hlavě větší zmatek, než normálně *Dodám s úšklebkem a pomalu přistoupím k tobě a podívám se na dračici* Nezeřere mě, že ne? *Zeptám se na tebe i na dračici*

"Kdo ví," zašeptám tajemně, za jejími zády zamávám na dračici a naznačím jí, ať skousne zuby. Dračice se na mě jen pobaveně podívá a vydechne horký vzduch. "Tomu tedy říkám spolupráce," povzdechnu si

Nebudu to radši zkoušet *Povím klidně, abych si ještě nepřihoršila. Pak zase odcupitám pár kroků zpátky a jen koukám střídavě na tebe a na dračici*

"Ale neboj se, ona je mírná jako beránek," rozesměji se nad strachem Kaede a poplácám dračici po hlavě. "Žere jen zvířata, tedy, neviděl jsem ji jíst něco jiného."

Mohla by jsi mě taky splést, nevypadám moc jako člověk *Povím a sundám si masku, aby mi šlo vydět do obličeje, tu si pak zastrčím za pas a s nataženou rukou jdu směrem ke dračici*

"Toho se neboj, ta má čich skoro tak stejně dobrý, jako mám já," pozoruji konání dračice. Ta se na Kaede se zájmem podívá a přisune k ní hlavu, aby ji mohla pohladit

Tak tohle máme za sebou *Povím s úsměvem a pohladím dračici po hlavě, pak přidám i druhou ruku a tou já pohladím pod krkem*

"Jen si dávej bacha na-" dračice jí vypustí horký vzduch do obličeje, "na tohle." Zasměji se a vzpomenu si, jak tohle poprvé udělala mně

Baka! *Myslím tím sebe a né dračici, mohlo mě to napadnout, že tohle drak dělá, vždyť jsem o tom četla* Pááálííí *Vykřiknu a zadělám si obličej rukami*

Rozesměji se, ty dvě si zřejmě rozumí. Dračice má zřejmě stejný názor, protože to ještě jednou zopakuje

Ale už dost! *Povím naštvaně a vypláznu na dračici jazyk-jako by to mělo nějaký význam. Naštvaně odkráčím k blízkému potoku, kde jsem si namočila obvaz, ale tentokrát tam nejdu za stejným účelem, dojdu k potoku a strčím do něj obličej*

"Celkem to pálí, co?" držím si ruku přes ústa a chichotám se, je to prostě legrační pohled. Dračice se líně otočí a stočí se do klubíčka, odpočívá. Pomalu dojdu ke Kaede, naberu vodu do dlaní a napiji se, není zrovna dobrá, ale stačí to

*Otočím se na tebe-moje tvář je krvavě rudá a já mám na tváři jen jediný výraz a to ten ďábelský* Pálí? Vůbec jsem to necítila *Povím a snažím se přestat myslet na tu bolest*

"To určitě," povím s nedůvěřivým tónem. Naberu znovu vodu do dlaní a chrstnu ji na ni. "Pomůžu ti," směji se a cákám na ni vodu

Říkám že mě to nepálí *Povím důvěryhodně a opětuji ti chrstnutí vody do obličeje* Teď jsme si kvit! *Dodám s úsměvem*

"Kvit, říkáš?" chrstnu ti opět vodu do obličeje a pak uskočím od potoka. "Tohle mi oplatíš jak?" zeptám se s úsměvem a jsem kdykoliv připraven před ní utéct

Umm *Zabručím a délám že přemýšlím, hmm mám tu zroj vody, takže mám menší výhodu. Podívám se na tebe a ďábelsky se usměju* Suiton: Mizu Rappa *Z ruky mi vyjede jen měnší množství vody, která tě slije od hlavy, až k patě* Spokojený? *Zeptám se tě a pořád se ďábelsky usmívám*

Otevřenu překvapením ústa a voda se mi dostane do úst. Vychrstnu ji a dívám se na ni. "T-to není fér!" zakřičím na ni a začnu poskakovat na místě, abych se usušil. "Turambar, na ni!" otočím se na draka a ukážu na Kaede prstem. Dračice se ani nepohne a jen odpočívá. "Z-zrada!" dupnu si nohou a otočím se na Kaede, přemýšlím, jak jí to vrátit